Informace o nás

Jsme tělovýchovná jednota s více než stoletou tradicí. Máme 250 členů soustředěných v 8 oddílech, ve kterých se věnujeme dětem od předškolního věku až po seniory, pro které je připraveno dopolední cvičení pro každý věk.

Pořádáme celou řadu dalších aktivit, jako jsou zájezdy na hory, na kole, na vodu, účastníme se závodů ve sportovní gymnastice, turnajů reakreačního volejbalu. Pro děti připravujeme oblíbené Mikulášské besídky, akademie pro rodiče nebo cvičení dětí maminkám k svátku. 

Pro širokou veřejnost máme připravenou nabídku pronájmu tělocvičny, posilovny a 2 pingpongových stolů za výhodné ceny. Všechna zařízení udržujeme a průběžně modernizujeme. Poslední investicí jsou nové sprchy, které jsou součástí rekonstruovaných šaten. O naší nabídce si přečtětě více v samostatné kapitole Nabídka pronájmu.


Z naší historie

1884 - založení tělocvičné jednoty SOKOL v Holešovicích a Bubnech

Jedné jarní neděle roku 1884 pochodovala přes Holešovice karlínská tělocvičná jednota Sokol v krojích kamsi na výlet do Troje. O této události se živě rokovalo v mezi mužskou mládeží v hostinci u Grossmanů a u Svátku, blízko Královské obory a padl návrh, aby také v Holešovicích byl založen tělocvičný spolek.

Zadané stanovy byly 7.8.1884 schváleny a prozatímní výbor mohl vydat tištěné prohlášení občanstvu obcí Holešovice-Bubny o založení Tělocvičné jednoty Sokol a výzvu všem uvědomělým občanům ke vstupu.

Účelem spolku dle stanov bylo pěstovati tělocvik, společným cvičením, společnými výlety, šermováním a též střelbou do terče. K oživení ducha společenského konati přednášky a rozpravy, kulturní podniky, jakož i výlety, zábavy a divadelní představení.

Usneseno cvičební činnost provádět v sále hostince u Zeleného stromu. V pilném cvičení převažovali mladí lidé, minimální věková hranice stanovena od 18-ti let. Cvičilo se třikrát týdně, v úterý, ve čtvrtek a v sobotu. Nezapomenutelnými chvílemi se staly společné chvíle po cvičení , neboť s majitelem sálu sjednanou povinností bylo, že každý cvičenec si musí po cvičení dát alespoň jedno pivo.

1906 - vlastní sokolovna na Letné

Plány na postavení vlastní tělocvičny byly starého data, vedení jednoty dobře vědělo o hygienicky a prostorově nevyhovujícím sále u Zeleného stromu. Družstvo pro postavení tělocvičny, založené před rokem 1890, začínalo s velmi skromnými prostředky z dobrovolných sbírek a darů. Významný krokem bylo získání pozemku od Rady královského hlavního města Prahy v roce 1896 na roku ulice U Studánky na Letné za 1.483,50 Zlatých.

Dalších 10 let však trvalo, než se nesmírným úsilím výboru a všech členů jednoty podařilo shromáždit nutné finanční prostředky sbírkami, dary, výnosy podniků jednoty a posléze i dlouhodobými úvěry a půjčkami. 24.8.1905 byl proveden slavnostní výkop za velké účasti členstva i občanstva. Stavba zdárně pokračovala a ke slavnostnímu otevření nové sokolovny dochází pak 9.9.1906. Historická budova hostince u Zeleného stromu přetrvala až do roku 1976, kdy byla zbořena při budování holešovického nádraží ČSD.

1919 - Letní cvičiště

Dalšímu vývoji zasadila hlubokou ránu první světová válka, která vypukla v srpnu 1914, právě v době, kdy jednota měla slavit 30 let svého života. Mnoho mladých členů obléklo nenáviděnou rakouskou uniformu, mnoho se jich z války nevrátilo. Činnost jednoty byla ochromena, v posledních letech války dokonce zastavena.

První starostí poválečnou po obnovení činnosti bylo zřízení letního cvičiště. Částečná modernizace tělocvičné soustavy vynutila si potřebu hřiště k provádění prostého tělocviku (lehké atletiky) a her, nehledě k potřebě vhodné plochy pro pořádání veřejných, okrskových a župních cvičení a závodů.

Vyhovující byl pozemek získán na Maninách roku 1919 a svépomocí členstva oplocen, srovnán a postaveny tribuna, šatny a hygienická zařízení. Bylo to krásné hřiště uprostřed maninské přírody, v místech, kde je dnes hlavní řečiště Vltavy u Libeňského mostu.

Regulací Vltavy byl Sokol nucen již po 4 letech ono idylické místo opustit a přestěhovat hřiště několik set metrů západně, směrem do Holešovic, do míst kde dnes stoji mrakodrap Lighthouse. V roce 1935 bylo hřiště rozšířeno, již nevyhovující kruhová dráha byla prodloužena na závodní ovál 250 m dlouhý.

1924 - Tělocvična U Průhonu

Zásadním rozhodnutím bylo zřízení pobočky jednoty na Maninách. Pro tento účel byla v roce 1924 získána malá, ale útulná tělocvična v Červených domech v ulici U Průhonu a vybavena nutným nářadím. Vyhověno tak steskům maninských na poměrnou vzdálenost letenské sokolovny.

Pro velký zájem zejména mládeže tělocvična nestačila a zejména před slety žactvo nacvičovalo i ve školách. Vyvrcholením činnosti jednoty bývaly vždy všesokolské slety, 1920 sedmý, 1926 osmý (poprvé na Strahově), 1932 devátý (ke 100. narozeninám Dr. Tyrše) a neslavnější 1938 desátý, s chmurami hitlerovského nebezpečí. Jednota včetně pobočky měla v letech před 2. světovou válkou přes 2.100 členstva, z toho 300 dorostu a přes 1.000 žactva.

Druhá světová válka opět přervala činnost jednoty na dlouhé čtyři roky. Němečtí okupanti neváhali postavit celou sokolskou organizaci mimo zákon a zabavit její majetek. V květnové revoluci 1945 byla sokolovna, obsazená ve válečných letech Němci, uchráněna podstatných škod a po uvedení do původního stavu opět zahájena tělocvičná činnost.

1947 - Slavoj Praha 7

V roce 1947 došlo k osamostatnění pobočky v TJ Sokol Praha VII - Maniny, zatímco letní cvičiště zůstalo oběma společné. Komunistické snahy likvidovat Sokol vyústily v začlenění letenské jednoty do TJ Slavia Praha, maninská jednota byla nejprve sloučena s TJ Jatky Praha 7. Později letenskou sokolovnu převzala TJ Rudá Hvězda Praha a na Maninách vznikl TJ Slavoj Praha 7.

1995 - Slavoj Holešovice

K dědictví této dlouhé historie se hlásí naše současná tělovýchovná jednota, která vznikla přerodem ze Slavoje Praha 7 po roce 1989. Po revoluční euforii jsme se příhlásili k původnímu Sokolu, abychom se nakonec od dubna 1995 osamostatnili a přijali náš současný název TJ Slavoj Holešovice. Došlo k velkým stavebním změnám. Ze starých nepoužívaných cvičitelských šaten jsme vybudovali hernu pro dva pingpongové stoly, z bývalé schůzovní místnosti jsme zbudovali moderní posilovnu.

Současnost

V roce 2002 nás postihla staletá povodeň a museli jsme začínat znovu. S obětavou pomocí mnoha členů a ostatních máme tělocvičnu opravenou a krásnou. Přejeme si , aby naše tělocvična sloužila co nejlépe jejímu původnímu účelu - totiž pěstování sportovního ducha a těla.

Texty z almanachu ke 100-letému výročí vzniku jednoty TJ Slavoj Praha 7 zvěřejněny s laskavým svolením Dr. Vladimíra Kašáka, našeho dlouholetého cvičitele a nositele sokolských myšlenek.